Jak vybrat správný opalovací krém

Jak vybrat správný opalovací krém

5
(1)

Léto se nenese pouze v duchu výletů, dovolených a lenošení na zahradě, či u vody, ale také v duchu zvýšených venkovních teplot a v duchu slunečních paprsků. I před veškeré benefity, které nám vystavení slunečnímu záření přináší, nám přílišné slunění může spíše uškodit. A bolestivým zarudnutím to teprve začíná…

Proč je potřeba se před sluncem chránit?

Snad každý z nás se někdy setkal s pokožkou podrážděnou sluncem. Taková pokožka se projevuje zarudnutím, pálením, někdy až puchýřky. Tímto obranným mechanismem se nám naše vlastní tělo snaží naznačit, že sluníčka již bylo dost a bylo by načase se zase stáhnout do stínu. 

Jakmile kůže zhnědne a dostaví se tzv. opálení, je už pozdě a pokožka je poškozena. 
Ovšem to jsou pouze viditelné známky nadměrného vystavení slunečním paprskům.

UVA vs. UVB záření

Na povrch Země dopadá celá škála – pro člověka neviditelného – ultrafialového záření, které má na lidský organismus vesměs negativní vliv. Velkou část z něj je schopna zachytit samotná Zemská atmosféra, nicméně ani ta není všemocná a tak je veškerý život na modré planetě vystaven především dvěma typům UV záření – UVA a UVB. 

Již zmíněné začervenání a puchýřky, které jsou známé jako spálení kůže sluncem, jsou dílem právě UVB záření, které pronikne horní vrstvou pokožky. Toto záření nepůsobí jenom na naši pokožku, ale může mít také na svědomí poškození oční rohovky a DNA buněk. 

Záření UVA sice nezpůsobuje červené zabarvení pokožky, ale proniká hlouběji do kůže, kde má vliv na její předčasné stárnutí a na vznik sluneční alergie, či pigmentových skvrn. 

UVA i UVB společně mohou mít za následek v krajním případě až vznik a/nebo rozvin rakoviny kůže či kožních nádorů. 

Záření proniká i vodou a to až do hloubky dvou metrů, od které se může odrážet a působit tak ještě silněji. Stejně tak se záření odráží od sněhu či písku.

Mušle a hvězdice na písku

 Záření částečně proniká oblečením a dokonce i sklem, je tedy nutné se před ním pečlivě chránit. Spolehlivou ochranou není ani počasí “pod mrakem“ – právě mraky proniká až 90 % slunečního záření.

Jak si vybrat správný opalovací krém?

Naše pokožka samozřejmě má vlastní ochranný systém, ten ale bohužel zajišťuje spolehlivou ochranu jen na několik málo minut. 
SPF (Sun Protection Factor), nebo česky také OF (Ochranný Faktor) udává čas, o který se prodlouží doba bezpečného pobytu na slunci. 

Obecně se dají ta záhadná čísla na lahvičkách opalovacích krémů rozřadit do čtyř základních kategorií:

SPF ochrana nízká (6-10), SPF ochrana střední (15-25), SPF ochrana vysoká (30-50) a SPF ochrana velmi vysoká (50+). 

Při výběru vhodného opalovacího krému je třeba vzít do úvahy hned několik faktorů, například denní dobu, roční období a místo, na kterém se právě nacházíte, jak dlouho se chystáte na slunci pobýt, nebo jaký máte fototyp pleti. 

Fototyp vyjadřuje množství kožního pigmentu melaninu v kůži daného člověka a dle genetických dispozic jich rozeznáváme šest – keltský, severský, smíšený, středozemní, hnědý a dětský. Čím je obsah melanži vyšší, tím je lepší přirozená ochrana pokožky. 

Na UV záření je přirozeně nejcitlivější dětská pokožka a je třeba ji chránit nejvíce. Přímému slunci by neměla být vystavována déle, než 5 minut. 

Druhým nejcitlivějším fototypem je typ keltský (velmi světlá pleť, rezavé vlasy, světlé oči, množství pih), který na slunci bez spálení vydrží zhruba 5-10 minut a prakticky vždy se spálí. Kůže tohoto typu nikde nezhnědne a vždy zůstává červená. 

Severský typ pyšnící se světlou pletí i vlasy, menším množstvím pih a zelenýma, šedýma či modrýma očima se na slunci ohřeje o něco déle, zhruba 10-15 minut, nicméně se také opaluje do červena a spálí se téměř vždy. 

Smíšený typ (světlá pleť spíše do hněda, hnědé vlasy i oči) už je na tom o něco lépe. Taková kůže snese 15-20 minut slunečního záření a dokonce se i opálí. Spálí se málokdy, a když už, tak jen mírně.

Typ středozemní a hnědý s tmavou pletí a velmi tmavými vlasy i očima se nespálí prakticky nikdy a na slunci jeho pokožka vydrží bez poškození až 40 minut. 

Pokud vezmeme do úvahy toto časové rozpětí dle fototypu naší pokožky, můžeme ho následně vynásobit číslem ochranného faktoru přípravku, který používáme, a vyjde nám doba, kterou můžeme bez obav strávit na slunci v minutách. 

Pro příklad: pokud je typ vaší pleti severský a ochranný faktor krému 30, ochrání vás krém zhruba na 300 až 450 minut. Samozřejmě pouze za předpokladu použití dostatečného množství produktu (na celé tělo se odhaduje průměrně 30 ml) a zanedbání otěru nebo smytí při koupání či pocení. V takovém případě je nutné přípravek aplikovat znovu.

Druhy ochrany před sluncem

Různé opalovací krémy fungují na různých principech, tedy mají různá složení. Všechny ale slibují to samé – spolehlivou ochranu před škodlivými slunečními paprsky.

Chemické filtry

Chemické filtry jsou častějšími hlavními zástupci v konvenční kosmetice. UV záření pohlcují a nedovolí mu se tak dostat k pokožce.

Aby správně fungovaly, kombinují se s mastnými látkami, například s oleji. Paradoxem je, že některé chemické filtry se po vystavení UV záření stávají nestabilními, což samozřejmě snižuje jejich funkčnost, a při jejich rozpadu se také mohou uvolňovat nebezpečné látky, které mohou způsobovat alergie, nebo negativně působit na hormonální soustavu člověka. Je tedy potřeba dotyčné chemické filtry fixovat jinými přidanými látkami.

Jmenovitě se jedná například o samotné látky fungující jako ochrana před sluncem – ethylhexyl methoxycinnamate či octocrylene, nebo například triethanolamine, který se v produktech na opalování často vyskytuje. Za nestabilní se považuje například butyl methoxydibenzoylmethane nebo retinyl palmitate, který se po vystavení slunci stává dokonce karcinogenním. 
Chemickým filtrům trvá zhruba 20 minut, než začnou správně působit, je tedy potřeba je nanést včas před vystavení těla slunci.

Fyzikální filtry

Fyzikální filtry působí na principu odrážení a tříštění slunečních paprsků tak, aby jim nebylo umožněno se k pleti dostat. Fungují tedy jako jakýsi nepropustný ochranný štít. Mají ovšem tu nevýhodu, že na pokožce mohou zanechávat bílý film, který sice díky svým optickým vlastnostem odstiňuje sluneční záření, nicméně nepůsobí vzhledně. Mohou se také snadněji z pokožky stírat. 

Nejčastějšími fyzikálními filtry jsou oxid zinečnatý (zinc oxide) a oxid titaničitý (titanium dioxide), které společně slibují spolehlivou ochranu před UV zářením. 
Oproti chemickým filtrům mají ty fyzikální ještě jednu nespornou výhodu – při jejich rozpadu nevzniká žádné teplo, ba naopak teplo odrážejí. 
Aby ale produkty na bázi fyzikálních filtrů fungovaly správně, nesmí na ně být nanesena další vrstva jiných produktů – ty by pomyslná zrcadla zakryly a z ochrany by nebylo nic.

Ochranné pomůcky proti slunci - klobouk, brýle, krém na opalování

Jak se dále chránit?

Ochranu před UV zářením nepotřebuje jen naše pokožka, ale také například naše oči. Nikdy proto nezapomínejte na sluneční brýle s dostatečným ochranným filtrem. Dále určitě sáhněte po pokrývce hlavy, vhodném oblečení a nevystavujte se přímému slunečnímu záření mezi 11. a 15. hodinou. Opalovací krémy nezapomínejte aplikovat opakovaně! 

Nevyhýbejte se ani partiím za ušima či nártům a obličeji. Z dovolené si můžete odvést i hezčí věci, než opálené sandále nebo rudý nos.

Jak se vám líbil tento článek?

Čím víc smajlíků, tím lepší

Průměrné hodnocení: 5 / 5. Počet hlasujících: 1

Zatím nehodnoceno, buďte první.