Jak vznikají skleníkové plyny a jejich význam
Skleníkový efekt se na Zemi vyskytuje zcela přirozeně téměř od jejího vzniku. Bez skleníkových plynů by průměrná teplota u povrchu Země byla cca minus 20°C. Proto je skleníkový efekt nezbytným předpokladem života na Zemi.
Problém spočívá v nadměrné produkci skleníkových plynů, vznikajících spalováním fosilních paliv, kácením deštných pralesů, vypouštěním plynů ze spalovacích motorů atd. Všechny tyto negativní vlivy přispívají ke globálnímu oteplování zemského ovzduší, k tání ledovců, zvyšování hladiny oceánů a k dalším průvodním jevům. Vliv lidského konání na zemské klima je prokazatelný, přesto se vedou spory o jeho míře.
Skleníkové plyny jsou schopny vstřebávat tepelné záření a teplo zpětně vyzařovat.
To má vliv na ohřívání zemského povrchu a atmosféry, jejíž jsou skleníkové plyny přirozenou součástí. Mezi tyto plyny patří kysličník uhličitý a uhelnatý, freony a další. Největším zdrojem skleníkových plynů je energetika. Proto je důležité modernizování tohoto odvětví a snaha o snižování emisí. Na druhou stranu je stále významnějším producentem skleníkových plynů doprava, která se po celém světě neustále rozšiřuje.
Vedle automobilové dopravy se na produkování skleníkových plynů nejvíce podílí doprava letecká. Vývoj a výroba jiných motorů, které by nahradili současné spalovací motory, je stále ještě nedostatečný.
Mezi další významné zdroje skleníkových plynů lze řadit zemědělství, zejména chov dobytka, dále jsou to skládky odpadů, průmysl zpracující ropu a zemní plyny.
Problematika snižování emisí skleníkových plynů musí být řešena koordinovaně všemi státy. Proto byl přijat tzv. Kjótský protokol, ve kterém se drtivá většina států zavázala k dodržení určitých limitů a postupnému snižování emisí na svých územích. Velkou škodou je, že se k této iniciativě nepřipojili někteří významní producenti skleníkových plynů, kterými jsou například USA a Čína.
